Krátká stezka

V okamžiku, kdy se člověk narodí, to znamená, že začne být v existenci jednoho vtělení, začne se rozvíjet vnímání, začíná se rozvíjet rozumová schopnost. Současně s tím se vytváří i emoce. Je jasné, že se neustále měníme. To co vnímáme je neustále pozměňováno. Nabízí se otázka: „Jak si tedy můžeme být jisti, že naše současné vědění je konečné“. Proto je důležité pochopit, že nic co je v tomto světě nemá absolutní stanovisko, že se neustále mění naše vědomost, naše vědění. Slovíčko „mění“ podtrhněte — v mysli. To ne, že se vyvíjí ve smyslu od nějaké nuly k nějaké dokonalosti, jenom se mění kvalitativně a množstevně. To je důležité pochopit, protože z absolutního hlediska to co ví, je Nadjá.

Ego a ten individuální pohled ega nám způsobuje omezení tohoto absolutního vědění. Proto se jedná o neustálou transformaci, o neustálou změnu, o nový pohled, ale ne o narůstání od toho minimálního k tomu maximálnímu. Nejdříve člověk začne chápat své okolí, začne si uvědomovat oddělenost. To je první krok. Druhý krok je, že si postupně začneme uvědomovat, že to okolí je samo o sobě rozumné; že je řízené moudrostí, že je tedy rozumnou myslí, moudrou myslí. A třetí stav — krok — je, že si ve vlastní vnitřní zkušenosti uvědomíme tuto pravdu. Zkušeností —vnitřní zkušeností — duchovním zážitkem. .

Od toho startovacího okamžiku, toho prvního nádechu k poslednímu výdechu, je pouze příležitost toho dosáhnout. Všechno je neustále transformováno a směřuje k tomuto poznání. Příležitost ještě neznamená vědomost. Příležitost se dá buď využít, nebo promarnit. Jestliže hovoříme, že musíme nejdříve udělat čistotu srdce a prázdnotu mysli, hovoříme o egu, patří to tedy k Dlouhé stezce. Čistota srdce a prázdnota mysli náleží Dlouhé stezce. Je to vyvrcholením, je to předpokladem. Abychom mohli zažít skutečnost, musíme pro to vytvořit předpoklad. Dokud totiž neuděláme myšlenky ušlechtilé, nemůžeme poznat absolutní Pravdu. Dokud své činy neuděláme ušlechtilé, nemůžeme poznat absolutní Pravdu. Neboť Pravdu zažíváme stále, ale v jejích obrazech, nikoli Pravdu samu jako zkušenost. Její projev — to vše co vidíme — je projev Pravdy, projev živoucí skutečnosti.

Když se ponoříme hlouběji, musíme si uvědomit, že teprve odložením ega — absencí ega v našich představách — nastoupíme Krátkou stezku, což je nutný stupeň k odhalení. Krátká stezka sama je bez ega, je to základní principiální postoj — intelektuální, láskyplný — v té neosobní úrovni a promítnutý do činnosti, do každodenní zkušenosti. ….

Ukázka je z přednášky mého učitele R.R. Krátká stezka

Autentická nahrávka přednášky na CD je v nabídce našeho e-shopu

Komentáře



*Jméno:
ICQ:
*Email:
Web:
*Text:
Opakem světla je:
Návštěvnost webu: 1005333