O intelektu

Život je velkou záhadou pro ty, kteří přemýšlejí a pociťují intelektuální popud zkoumat jeho význam. Lidský intelekt se neustále vyvíjí. Dnešní člověk pochybuje o tom, čemu věřili jeho předkové. Za starých časů člověk přijímal vše a nic neověřoval. Ale v dnešní moderní době nic nepříjímá a ověřuje vše. Dříve se lidé spokojovali s tím, že božství existuje, protože jejich prostota a jejich nevzdělané intelekty nevytvářely žádné překážky jejich pocitu a víře v toto božství. Dnešní člověk je v otázce víry značně skeptický a potřebuje dokazovat fakt Duše tak logicky a prokazatelně, jak je to jen možné. Nestačí, aby mu byl předán jen intelektuální důkaz, ale potřebuje ukázat, jak získat osobní skušenost.

Rozum je tím, čím se liší lidské bytosti od ostatních tvorů v přírodě a čím je převyšují. Musí být ovlivňován jemnějšími podněty srdce a osvícen vznešenější intuicí mysli, jinak se snadno zvrhne v sobeckou lenivost a člověka degraduje. Teorie a názory jsou často ve vzájemném rozporu. Přitom je nesmírně těžké ztišit činnost intelektu, protože je zvědavý a chce stále něco vědět. Je ironií, že člověk pochybuje o existenci Boží a přitom má v sobě důkaz této existence. Pokud skutečně nevíme, zdali Bůh existuje, neměli bychom popírat jeho existenci. Intelekt nemůže prokázat ani vyvrátit existenci Boha, který je nekonečný a v každém směru je mimo dosah intelektu.

Intelekt nás může chránit, abychom nezabloudili na cesty klamu, ale k neomylné pravdě nás vést nemůže. Užitečně slouží účelům analýzy nebo diskuze, výkladu nebo vysvětlování, ale je zbytečný pro poznání podstaty věcí, bytostí, života nebo mysli. Není schopen ,,dotknout se Nedotknutelného“. Myšlení může vést pouze k další myšlence nebo tvorbě řady myšlenek, ale nemůže se pozvednout k žádnému objektu, který není stejné povahy jako myšlenka. Intelekt není odděleným nezávislým myslitelem, ale je pouze souhrnem pomíjejících myšlenek. Proto nikdy nemůže získat úplné vysvětlení vesmíru, aniž by klamal sám sebe.

Ve srovnání s inteligencí, s tak zvanou podvědomou myslí, která řídí funkce těla, je i ten největší intelekt ničím. Proto se při Hledání nemůžeme spoléhat pouze na intelekt, ale pokud nemáme rozvinutou intuici, může nám pomáhat alespoň v rozlišování. Síla intelektu nesmí potlačovat intuitivní cítění božského původu, ale má se s ním spojit. Neměli bychom dovolit intelektu, aby kladl intuici překážky, aby sloužil výhradně animálnímu tělu nebo aby nebral v úvahu svědectví těch, kteří poznali mysl na její nejvyšší úrovni. Intelekt se nemůže přiblížit k pravdě, pokud činnosti intelektu nejsou zvroucněny hnutím srdce.

Intelekt je logickým  myšlením založeném na neúplném a předsudky ovlivněném souboru faktů. Mnoho lidí dělá chybu v tom, že hledá filosofický systém, který by potvrdil jejich předem utvořené názory a představy. Tvořit myšlenky, mentální představy nebo shromažďovat slova o Nadjá znamená zůstávat mimo ně a zároveň uvnitř ega. Intelekt stojí v cestě světlu Nadjá. Pomocí intelektu nemůžeme najít moudrost boha. Pravdu můžeme uznávat svým intelektem a přesto nejsme schopni ji uskutečnit svým vědomím. Intelekt by měl pouze sloužit a přijímat rozkazy intuice v praktickém životě nebo doplňovat detaily intuitivního odhalení při hledání pravdy.

Protože věc, o které přemýšlíme, je vždy srovnávána s jinou věcí a ne se sebou samou, je naše myšlení nezbytně dualistické. Proto nemůžeme pochopit správně Jednotu. Myšlení musí nakonec na své nejvyšší úrovni ukončit činnost a nechat Jednotu, aby k němu promluvila z Ticha. Skutečnost je mimo poznávací schopnost intelektu, protože překračuje samotnou myšlenku. Můžeme poznat, pouze čím Skutečnost není. Pravda není v rozporu s intelektem, ale je nad ním. Přemýšlením o protikladech, paradoxech a zmatcích intelektuálně vědeckého pohledu na svět je intelekt nevědomky veden k tomu, aby přijal mysticky intuitivní pohled.

Odhalení pravdy nemůže být vyřešeno intelektem. Lidské myšlení může jít pouze do určitého bodu a ne dále. Myšlení neustále mění své závěry a jeho zkušenost je spojena s pěti smysly. Postrádá vyšší dimenzi, která je obsahem insightu. To, co nám mystická intuice může říct o našem vlastním i univerzálním bytí, může být podpořeno a ověřeno také tím, co nám může říci logický intelekt. Svou kritikou a zkoumáním může sloužit a doplňovat práci intuice. Přemýšlení o Nadjá je na  nižší úrovni než zažití Nadjá, ale svým způsobem a na své vlastní úrovni takové přemýšlení pomáhá. Lidský intelekt podléhá omylu a iluzi, proto nemůže správně rozpoznat poslední Pravdu, která nepodléhá omylu ani iluzi.

Intelekt může předkládat názory podporované fakty, ale jedině intuice může proniknout za duchovní zkušenost a odhalit pravdu o spojovacím článku člověka s Bohem.Když intelekt pochopí, že je zakotven ve vyšší existenci, která je jeho zdrojem, slouží tím své nejvyšší funkci. Jakmile rozum dozraje do svého nejvyššího stupně, můžeme očekávat svítání dokonalé intuice neboli insightu. Pokud pokorně přijímá fakt intuice, zrodí se Inteligence. Protože inteligence je víc, než pouhý intelekt, může být používána, aby přivedla myšlení na pokraj intuice, která osvítí část jeho chápání.

Pro vyvinutý intelekt je nebezpečím pýcha, samolibost a přílišná kritika. Měli bychom vyvíjet všechny schopnosti intelektu, ale bez pýchy arogance a ješitnosti. Při hledání se intelekt může stát nástrojem, pouze pokud se osvobodí od egoismu. Pokud bude intelekt ovládat lidstvo, bude to stejně nebezpečné, jako když ho ovládají city a vášně. Intelekt musí projít vývojem, dosáhnout určité hranice myšlení a pak s pokorou uznat svá omezení a vzdát se své autority. To je základní podmínkou pro obdržení milosti. Nesmíme zaměňovat intelektuální chápání za celistvé vědění. Je důležité nejdříve pochopit intelektuální pravdu o svém skutečném bytí a pak postoupit ke cvičením, která vedou k její realizaci.

Intelektuální teorie i přes omezení intelektu stojí za studium. Varují před nebezpečím a klamem, nesprávnou cestou nebo léčkou. Intelekt je velice užitečný jako sluha, ale naprostým tyranem jako pán. Proto by hledající neměl připustit, aby se zcela utápěl v procesu myšlení, a zároveń se musí pozvednout nad dav, který usíná v pouhých domněnkách. Je nutné zahájit intelektuální očistnou práci vyčistěním vlastní mysli od omylů, iluzí a pověr. Ty odvádějí člověka z pravé cesty hledání pravdy. Jen správné vědění nás povede, podpoří a bude chránit. Člověk, který není schopen inteligentně rozlišovat v malých věcech, nemůže být náhle schopen rozlišovat ve věcech transcendentních. Většina lidí vůbec nerozlišuje mezi názorem a pravdou. Mystická zkušenost musí spolupracovat s rozumovým myšlením, jinak bude snadno zaměněno uspokojení za pravdu a prospěch za poznání.

Intelektuální představy o Skutečnosti jsou pouhými produkty představivosti nebo jsou schématy načrtnutými rozumem. Intelekt sice nemůže Skutečnost pochopit ani poznat, ale může posoudit nebo naznačit, co je a co není Skutečnost. Rozum má za úkol udržovat rovnováhu v lidské psyché. Nestačí být jen vroucně oddaný Nadjá, musíme ho také dostatečně pochopit, jinak nás příroda později přinutí obnovit rovnováhu. Můžeme být opojeni svým intelektuálně logickým myšlením tak, jako je mystik opojen zbožným vytržením. Mezi obojím musí být určitá rovnováha nutná k jasnému vnímání pravdy. Vyšší mysticismus nejdříve uspokojí požadavky intelektu a pak je transcendentně překročí.

Člověk začal myslet, když začal zapomínat na svou duši. Protože nepociťuje své vnitřní božství, často je popírá. Jednoho dne ale dosáhne stavu, kdy se naučí nezapomínat na své božství a přesto bude libovolně používat svůj intelekt. Pokud poučení a vzdělání zanechají člověka v nevědomosti o Světové Ideji a ponechají ho v iluzi týkající se světa a jáství, pak jsou neúplné a nestačí ho připravit pro život. Dnešní člověk musí být ochoten přijímat v myšlení paradox, jinak totiž přijímá pouze polopravdu. Intelekt není sice tou nejvyšší schopností člověka, ale jeho vývoj není v protikladu k nejvyššímu duchovnímu vývoji. V dnešní době je nutné hledat nový intelektualismus, novou vědu poučenou hlubším duchovním cítěním a chráněnou vyššími duchovními ideály.

Paul Brunton: „ To, co intelekt není schopen pochopit, je pravdivější, než to, co pochopit může. Ta část člověka – intuice – která pracuje v této sféře, přivádí toho, kdo hledá pravdu, k intenzivnějšímu uspokojení. Proč? Poněvadž ho odvádí od iluzí a omylů, kterým intelekt nezbytně podléhá, ať je jakkoli ostrý. Nicméně intelekt může pomáhat, když se podrobuje a slouží tím, že dává do vhodných slov to, co mu intuice zjevuje“.

Volně zpracováno podle knihy: Zápisky Paula Bruntona – Svazek 5. EMOCE A ETIKA * INTELEKT

                                                                                                                                                                                

MCphil

Komentáře



*Jméno:
ICQ:
*Email:
Web:
*Text:
Opakem dne je:
dockal, dockal@seznam.cz

Zdravím.
1) K citátu pana Bruntona: "Nicméně intelekt může pomáhat, když se podrobuje a slouží tím, že dává do vhodných slov to, co mu intuice zjevuje". Vzhledem k tomu, že intuice může u různých lidí zjevovat různé "věci", dá se nazvat tato činnost intelektu Manipulací.
2) K druhému odstavci: "...Pokud skutečně nevíme, zdali Bůh existuje, neměli bychom popírat jeho existenci. Intelekt nemůže prokázat ani vyvrátit existenci Boha, který je nekonečný a v každém směru je mimo dosah intelektu..." Se začátkem myšlenky lze souhlasit, ale stejně tak a ze stejných důvodů. jako bychom neměli popírat Boží existenci, když ji nemůžeme vyvrátit, bychom neměli brát jako jistotu, to že Bůh existuje, když to nejsme schopni pomocí intelektu prokázat. A pokud bychom si měli vzít na pomoc Intuici, tak ta říká každému něco jiného. Někomu to že Bůh je a někomu to že Bůh není.
Odpověď: Intuice může být manipulovaná intelektem a ovlivněná egem. Ryzí intuice je přijímána jedině pokud je vybudováno přímé a trvalé spojení s Nadjá. Pokud intuice o Bohu říká že není, pak to není čistá intuice vycházející z Nadjá. Boží existenci nemůžeme skutečně brát jako jistotu dokud o ní neobdržíme důkaz například ve formě mystického záblesku a největším důkazem je samozřejmě realizace božské podstaty. Víceméně je možné dojít k určitému přesvědčení o existenci Boha i prostřednictvím intelektu. Řada světových vědců k takovému závěru došla díky svým intelektuálním bádáním v oblasti existence a vzniku vesmíru.
Petr, petrend@seznam.cu

Jednoduše prosím vysvětlit rozdíl mezi inteletem a intelignecí

Odpověď:

Zdravím,

Intelekt je v podstatě logické myšlení, založené na neúplné a předsudky ovlivněné sbírce faktů. Inteligence vzniká spojením konkrétního myšlení, abstraktního myšlení a intuice.

Návštěvnost webu: 1030157