O LIDSKÉM OSUDU

Pokud náš svět má být součástí božského řádu, musí existovat určitá míra osudu, moudrosti a předurčení, jinak by se jednalo pouze o svět náhodného chaosu. Osud a svobodná vůle jsou navzájem propleteny, aby tak tvořily život člověka. Náplní osudu je vnucovat nám svou vůli. Do jeho činnosti můžeme zasahovat svými skutky nebo mu stejně tak napomáhat v jeho průběhu. Nedá se říci, že vše závisí na osudu a stejně tak je zavádějící tvrdit, že vše závisí na úsilí člověka. Do jaké míry lze vnější osudové události sledovat přímo k vnitřním tendencím, do té míry se dají ovládat a měnit. Náš Osud je tvořen z událostí, které k nám přicházejí zřejmě bez příčiny nebo bez spojení s naším chováním a je tím, co nám stanovila vyšší síla a co se musí uskutečnit.

Nemůžeme se vzepřít a vyhnout svému osudu, ale můžeme jej přijmout a trochu upravit. Některé události můžeme změnit nebo jim zabránit, ale jiné nemůžeme, protože se nacházejí mimo naši moc. Je těžké rozpoznat, kdy následovat vedení osudu a kdy proti němu bojovat. Jakmile nalezneme vnitřní mír, přestaneme s osudem bojovat. Budoucnost v nás existuje předem od samého začátku, ale změna v nás ji může zmírnit. Kdo děkuje Bohu za svůj dobrý osud, bude jej časem obviňovat ze svého špatného osudu, aniž by si uvědomoval, že strůjcem svého osudu je on sám. Člověk si většinou ani neuvědomuje, že je omezen svým vlastním osudem. Protože ho nevidí a nevnímá, myslí si, že kráčí, kam si přeje a jak daleko si přeje. Přitom na jediné události, jednom rozhodnutí a jedné okolnosti může záviset i celý osud člověka. Jediná příčina může ovlivnit všechna následující léta.

Osud se naplňuje v obdobích, která se periodicky vracejí. Pohybuje se ve střídavých cyklech zisku a ztráty, úspěchu a neúspěchu. Každému jsou tyto zkušenosti určeny, někdy současně, ale častěji střídavě. Někdy lze předvídat nastávající cyklus a nedovolit, aby nás přemohla nepřízeň osudu nebo úspěch. Můžeme se cítit bezmocní vůči této neproniknutelné a neosobní síle, která ovládá náš život. Osudové události ovlivňují nejen jednotlivce, ale i celé národy. Vznikají říše, aby se později rozpadly, kontinenty vyvstanou a později zase klesnou. Cykly se naplňují a evoluce se mění v involuci. Jakmile působí příznivý cyklus osudu, může trocha správné činnosti přinést mnoho úspěšných výsledků. Když vládne nepříznivý cyklus, může mnoho správné činnosti přinést malý výsledek.

Světová idea způsobuje, že jsou určité události a okolnosti v našem životě nevyhnutelné. Nelze zrušit minulost, která nás utvářela. Nemůžeme oklamat osud, který jsme si vytvořili a musíme počítat s tím, že zasáhne i do těch nejlépe připravených plánů. Fyzická stránka člověka je částečně zformována osudem a částečně sklony jeho charakteru a mentálními kvalitami. Ať už prožíváme cokoli, vždy existuje důvod pro to, co se nám děje, protože Mysl v pozadí života vesmíru je nekonečně moudrá. Pokud hledáme příčiny nesnází v sobě, děláme první krok k tomu, abychom nepřízeň osudu ukončili. Určitá část osudu zůstává zcela mimo náš vliv. Mnozí si myslí, že osud pracuje slepě a libovolně proti nám, ale opak je pravdou, řídí jej sama Absolutní Moudrost.

Někdy se může zdát, že si svůj nepříznivý osud nezasloužíme. Můžeme to dát do souvislosti s myšlenkami a činy z dřívější existence nebo s nutnou výchovou naší vnitřní povahy vyšším jástvím. Když se budeme snažit hodnotit dobrý nebo špatný osud, který nás provázel, neměli bychom zapomínat na etické hodnoty, které byly jeho prostřednictvím získány. Přestože se může zdát, že veškeré záležitosti ovládá osud, neseme i určitou část odpovědnosti sami za sebe. Většinou nejsme k svému osudu spravedliví. Když se události nevyvíjejí tak, jak bychom si představovali, nechceme si připustit, že je to naše vlastní chyba. Jakmile jsou události příznivé, přivlastňujeme si zásluhu na jejich vyvolání.

Základem osudu je charakter. Špatný charakter vede ke špatnému osudu. Naše myšlenky se projevují v činech. Nesprávné jednání vyvolává utrpení nejen ostatním, ale i nám. Dobré činy vyvolávají jako zpětný odraz dobrý osud. Zákon morální zodpovědnosti tak přímo ovlivňuje tvorbu osudu každého z nás. Je to rozdílné od toho, co jsme sami pro sebe udělali a co můžeme změnit nebo odčinit. Mnohé události, které nás potkávají, jsou potřebné pro náš charakter, vývoj nebo nápravu a jejich původ není karmický. Je zbytečné naříkat nad svým osudem, když právě my jsme byli jeho stvořitelem. To, co nás dnes zraňuje, bylo vytvořeno naším vlastním jástvím. Nikdo by neměl upadat do naprosté bezmocnosti, když čelí svému osudu. Může se snažit změnit vše, co se zdá nevyhnutelné. Jeho snaha může být také osudová. Jsme částečně tvůrci svého charakteru a díky tomu také svého osudu. Pokud plně ovládneme své myšlenky a city, staneme se na něm nezávislí.

Filosofie nás učí vydržet s klidem osudové rány, kterým se nedá vyhnout a překonat ty, proti kterým je zapotřebí bojovat. Zralý filosof je dostatečně silný, aby svůj osud nesl s odevzdaností, pokud zjistí, že jej nemůže nebo nemá změnit. Je třeba se naučit vzdávat se dobrovolně toho, co se nám osud rozhodl odejmout a tak nalézt mír, který je jedinou účinnou cestou k trvalému štěstí. Chyby v chování a charakteru se projeví v bolestivém trápení, které přinese osud. Předpokladem jeho změny je změna mravního charakteru a osobních tendencí. Současný osud byl utvářen v minulosti a ten budoucí se tvoří v přítomnosti. Jakmile si člověk uvědomí, že jeho osud nemůže být trvale příznivý, je připraven pro hledání vnitřního míru. Současná doba vyžaduje znalost vyšších zákonů, které vládnou životu a osudu lidských bytostí.

Planety nejsou tím, co určuje náš osud. Horoskop je mapou přítomné inkarnace a vztahu mezi egem a duší. Planety v horoskopu jen naznačují hrubý obrys budoucích událostí. Sám člověk je tím, kdo si vytvořil většinu svého osudu, a on jej také musí odčinit. Astrologie je nejstarší věda, která byla odhalena dávnými mudrci, aby pomohla těm, kteří byli ještě daleko od duchovního dosažení. Jejím prostřednictvím byly spojovány lidské osudy s hvězdnou oblohou. Horoskop nemůže být nikdy pevnou jistotou pro duchovně probuzené, protože se mohou kdykoli prostřednictvím boží Milosti stát nezávislými na minulé karmě. Pokud nalezneme svou hlubší identitu, pronikneme povrchem osobního ega pod povrchový život a nebudeme již usilovat o odhalení svého světského osudu. Abychom se mohli těšit z nalezeného klidu, nebudeme se již starat o věštby osudu, které tak dychtivě vyhledávají druzí.

Někteří tvrdí, že právě teď přichází obroda míru a dobré vůle, aniž by si uvědomili, že svět si tvoří svůj vlastní osud, který nikdo nemůže změnit. Hlavní události našeho života jsou určeny předem. Byla nám stanovena určitá dráha osudu. Snaha zkřížit tuto vytyčenou linii je marná, moudřejší je sledovat hlavní směr. V každém lidském životě existuje osudový prvek, který může být u každého jinak velký a často se nedá předvídat, jakou formu na sebe vezme. Vše, co se člověku stane, je určitým způsobem následek toho, co učinil v minulosti, včetně předchozích dávno minulých zrození. Psychologické a fyzické faktory, se kterými člověk vstupuje do života, jsou již v jeho genech a předurčují jak jeho charakter, tak i osud. Bude nevyhnutelně procházet osudovými událostmi, dokud se nenaučí, jak je měnit a ovlivňovat.

Nejlepší přípravou pro život je přijmout fakt, že jsme předurčeni pro utrpení stejně tak, jako se ze života radovat. Pokud hledáme něco, co nám není předurčeno osudem, bude marné to dále hledat. Není vždy možné poznat prostřednictvím minulé zkušenosti nebo z logického uvažování, co je naším předurčeným údělem. Někdy se může podařit předvídat svůj osud, ale pro většinu lidí je to velkou neznámou. Nejspolehlivěji můžeme získat pomoc prostřednictvím hluboce pociťované intuice, kterou nám udělí naše vlastní vyšší Jáství. Je vhodnější se sklonit před nevyhnutelným a statečně snášet, co nemůžeme změnit, než promarnit svou sílu v marném úsilí. Osud nám přináší potíže, abychom je překonávali. Jsme-li toho schopni, jsme nadřazeni této situaci a osud nám takto pomáhá.

Nemůžeme všechny události pokládat za osudové a stejně tak si myslet, že veškerá rozhodnutí a volby jsou svobodné. Osud může zasáhnout i v tu nejméně očekávanou dobu, když někteří lidé jsou jakoby zázrakem uchráněni před velkou ničivou katastrofou, jako je zemětřesení nebo záplavy. Jsou náhle odvoláni nebo jsou chráněni zdánlivě náhodnými událostmi. Tak jim jejich individuální osud zachrání život tam, kde se střetává s kolektivní nebo národní karmou. Pohlédneme-li zpět do historie, zjistíme, že v různých psychologických obdobích se objevují vyjímeční lidé, aby inspirovali nebo poučili svou dobu. Jsou to lidé osudu. Tito významní lidé jsou nástroji osudu, který je používá, aby splnili jeho cíle, aby vyvolal změny k lepšímu nebo horšímu. Tím jim osud zajišťuje úspěch nebo je zničí. Za každou významnou událostí můžete najít člověka a jeho osud.

Paul Brunton: „Ve vesmírném dramatu hraje každý člověk roli od něho požadovanou. Ani divadelní hra, ani role nezávisí na jeho osobním výběru. Přesně ty okolnosti, které podněcují jeho rozhodnutí nebo inspirují jeho činy, jsou předem vepsány do textu hry. V textu je také i jeho pokus změnit svoji roli nebo její odmítnutí pokračovat.“

Volně zpracováno podle knihy: Zápisky Paula Bruntona sv. 6. EGO * OD ZROZENÍ KE ZNOVUZROZENÍ



MCphil


Komentáře



*Jméno:
ICQ:
*Email:
Web:
*Text:
Opakem dne je:
Návštěvnost webu: 1030159